Pomlázka je jedním z nejvýznamnějších symbolů jara! Nejen že jí koledníci chodí na koledu, ale sešlenání s ní, dodá dívkám sílu, zdraví a vitalitu po nadcházející rok!
Pomlázka je pletený svazek čerstvých rašících výhonků listnatých dřevin, typicky měkkých vrbových, který je na konci ozdoben barevnými pentlemi. Je to nezbytný nástroj všech chlapců a chlapů, na „mrskací“ neboli Velikonoční pondělí, kdy jako jediný den v roce, mohou muži, ale jen symbolicky, sešlehat něžné pohlaví. A ještě za to dostanou koledu.
Pomlázkou je nazývána i samotná koleda, kdy chlapci recitují básničku a za recitace šlehají dívky, ty jim pak dají výslužku v podobě panáčků dospělým pánům, dětem pak barvených vajíček uvařených natvrdo, ručně malovaných kraslic nebo čokoládových vajíček a figurek, a pomlázku ozdobí pentlí. Barva pentle měla v dřívějších dobách i svůj význam. Pokud chtěla dát slečna chlapci najevo svou náklonnost, dala mu na pomlázku červenou pentli, která byla nejdelší z dosavadních vykoledovaných, nebo mu na pomlázku udělala z pentle velikou mašli, zpravidla na jejím konci, aby byla pro ostatní děvčata nepřehlédnutelnou.
Každý kraj má jiné šlehací zvyky, někde se dokonce chodilo bez pomlázky a koledovala se červená, natvrdo uvařená vajíčka.
Pomlázka vznikla pravděpodobně odvozením slova pomladit a šlehání dívek je symbolem předání síly, zdraví, pružnosti a svěžesti z mladého jarního vrbového proutku.
Dříve, mladí chlapci, Velikonoce brali jako čas námluv. Kdy chodili za nezadanými slečnami a tento akt měl větší význam, než samo koledování. Vzájemná náklonnost se vyjadřovala dlouhodobě a i mnohými způsoby, jak už jsme zmínili pentlemi na pomlázku, žádostí o vajíčko až opravdové žádosti o ruku. Pokud k tomu nedošlo, tak v období Velikonoc bylo na vesnicích mnoho zábav s muzikou a jarmarky, kde mladí od „mrskacího“ pondělí dále navazovali vtahy.