Rudé růže k Valentýnu neodmyslitelně patří! Potěšte svou přítelkyni nebo kamarádku a darujte jí nádhernou valentýnskou kytici z růží. V našem obchodě Květiny u Báry nabízíme široký výběr Valentýnských kytic a malých dárků.
Vánoce se neúprosně blíží a my pro vás připravujeme další várku adventních věnců a vánočních věnců na dveře. Vybrat si můžete jak tradiční adventní věnec z chvojí, tak i netradiční, například ze špuntů od vína či z vlašských ořechů. Rádi vám vytvoříme adventní věnec podle vašich představ, objednat si jej můžete osobně na naší prodejně Květiny U Báry , Bucharova 2817, Praha 5, business centrum Metronom, na našich facebookových stránkách Květiny U Báry nebo na telefonním čísle : 721 352 400.
Adventní věnce a jiné vánoční dekorace pro vás připravujeme na objednávku a nelze jej objednat on-line na našem e-shopu.
Valentýnské dekorace jsou nedílnou součástí každé moderní domácnosti. Květiny u Báry pro vás připravily krásné valentýnské dekorace nejen pro vaše nejbližší, ale také pro přátele, které máte nejraději! Vsaďte na řezané valentýnské kytice, hrnkové květiny zdobené různými zamilovanými dekoracemi a dárečky, které potěší vaše blízké!
Den svatého Valentýna se u nás těší stále větší oblibě! Proto i valentýnské dekorace se stávají nedílnou součástí každé domácnosti. Pokud máte v plánu pro svého partnera připravit romantickou večeři, nezapomeňte vyzdobit svůj byt valentýnskými dekoracemi, které navodí správnou romantickou atmosféru.
Valentýnské dekorace se svíčkami
I ty nejskeptičtější povahy při pohledu romanticky prostřený stůl pookřejí. Proto se nebojte pořídit si dekorace se svíčkami. Vsadíte tak na efekt, který od tohoto večera očekáváte. Naše Květiny u Báry nabízejí mnoho dekorací a dárků. Rádi vám v našem krámu připravíme také dekorace podle vašich představ na zakázku!
Zaostřeno na detail
Aby váš byt nepůsobil přeplácaným dojmem, vsaďte proto na výzdobu jednoho místa. Ať už se jedná o stůl, parapet okna nebo rám krbu, vždy použijte dekorace vyrobené ze stejného materiálu. Letošním hitem valentýnských ozdob jsou peříčka, svíčky, dřevěné a látkové dekorace v lehce růžové nebo rudé barvě.
Vyzdobit si můžete i kuchyň, ve které budete připravovat romantickou večeři. Patří-li vaše drahá polovička k pomocníkům v kuchyni, dekorace navodí správnou romantickou atmosféru už na začátku všeho dění. Zvolte proto hrnkovou květinu v červeném květináči, zdobenou zápichy s romantickými motivy. Na kuchyň pak zavěšte srdíčka na provázku různých velikostí.
Sladké valentýnské dekorace
Potěšte svého partnera sladkou dekorací. Do proutěného košíku, vypolstrovaného rudou nebo lehce růžovou tkaninou vložte doprostřed dárek, který jste mu k tomuto dni pořídila, kolem dárečku naaranžujte různé sladkosti, které má nejraději a okraje dozdobte bonbóny. Takto připravený košík postavte do ložnice na jeho noční stolek. Ve správnou chvíli mu ho pak předejte.
Pondělí – 8:00 – 18:00
Úterý- 8:00 – 18:00
Středa- 8:00 – 18:00
Čtvrtek- 8:00 – 18:00
Pátek- 8:00 – 18:00
Sobota – ZAVŘENO
Neděle – ZAVŘENO
Možnost změny otevírací doby po předchozí domluvě
S dětmi to umíme. V kurzu se s nimi podělíme o lásku ke květinám, podle dětských ohlasů se nám to daří. Ceníme si toho, že děti i rodiče se k nám rádi vrací.
Valentýn, svátek všech zamilovaných, spadá na 14. února. Slaví se ve všech anglosaských zemích a jako projev lásky si v tento den lidé mezi sebou posílají malé dárky, pohlednice, cukrovinky a především květiny.
Nabízíme vám krásné valentýnské květiny, podle vašich představ, kterými potěšíte nejen svou milovanou polovičku, ale také maminku, babičku a třeba i kamarádku!
Znáte historii Valentýna?
V poslední době se svátek všech zamilovaných těší velké oblibě. Je rozšířen téměř do všech koutů Země a do určité míry je to velmi marketingový svátek. Byl osvobozen od svátku Lupercalia, který se slavil už ve Starověkém Římě. Tradičně se v předvečer Dne lásky do „uren lásky“ vložily lístečky se jmény dívek a každý mladý muž potom tahal lísteček a dívka, které patřilo vytažené jméno, měla být po celým rokem jeho miláčkem.
Legenda také praví, že tento den začal až díky knězi Valentýnovi. Vládce Říma, Claudius II zakazoval tamním vojákům, aby se zasnubovali, natož ženili. Bál se, aby pak namísto bojů, nechtěli zůstat doma, u svých rodin. Valentýn vzdoroval vládci a tajně zamilované oddával. Když na jeho činy vladař přišel, nechal ho 14. února popravit. Svátek Luprecalia splynul s výročím dne umučení Svatého Valentýna a vznikl tak romantický svátek, který známe až dodnes.
Valentýnské zvyky
Valentýn má různé zvyky, které pronikají i do Čech. Jedná se především o společnou oslavu svátku zamilovanými páry, darování valentýnek (zamilované karty a pohlednice) dárečky se symboly srdíček a především valentýnské kytice, tradičně se stávají rudé růže nebo gerbery, doplněné o srdíčka ze dřeva a červené dekorace v podobě korálků atp. Stále častěji se ke kyticím prodávají také zámečky, které se připínají doprostřed mostu přes řeku a klíč se hodí do vody, na znamení semknutí dvou břehů, semknutí dvou srdcí a dvou životů. V období Valentýna se prodávají zámečky se symbolem lásky.
Pomlázka je jedním z nejvýznamnějších symbolů jara! Nejen že jí koledníci chodí na koledu, ale sešlenání s ní, dodá dívkám sílu, zdraví a vitalitu po nadcházející rok!
Pomlázka je pletený svazek čerstvých rašících výhonků listnatých dřevin, typicky měkkých vrbových, který je na konci ozdoben barevnými pentlemi. Je to nezbytný nástroj všech chlapců a chlapů, na „mrskací“ neboli Velikonoční pondělí, kdy jako jediný den v roce, mohou muži, ale jen symbolicky, sešlehat něžné pohlaví. A ještě za to dostanou koledu.
Pomlázkou je nazývána i samotná koleda, kdy chlapci recitují básničku a za recitace šlehají dívky, ty jim pak dají výslužku v podobě panáčků dospělým pánům, dětem pak barvených vajíček uvařených natvrdo, ručně malovaných kraslic nebo čokoládových vajíček a figurek, a pomlázku ozdobí pentlí. Barva pentle měla v dřívějších dobách i svůj význam. Pokud chtěla dát slečna chlapci najevo svou náklonnost, dala mu na pomlázku červenou pentli, která byla nejdelší z dosavadních vykoledovaných, nebo mu na pomlázku udělala z pentle velikou mašli, zpravidla na jejím konci, aby byla pro ostatní děvčata nepřehlédnutelnou.
Každý kraj má jiné šlehací zvyky, někde se dokonce chodilo bez pomlázky a koledovala se červená, natvrdo uvařená vajíčka.
Pomlázka vznikla pravděpodobně odvozením slova pomladit a šlehání dívek je symbolem předání síly, zdraví, pružnosti a svěžesti z mladého jarního vrbového proutku.
Dříve, mladí chlapci, Velikonoce brali jako čas námluv. Kdy chodili za nezadanými slečnami a tento akt měl větší význam, než samo koledování. Vzájemná náklonnost se vyjadřovala dlouhodobě a i mnohými způsoby, jak už jsme zmínili pentlemi na pomlázku, žádostí o vajíčko až opravdové žádosti o ruku. Pokud k tomu nedošlo, tak v období Velikonoc bylo na vesnicích mnoho zábav s muzikou a jarmarky, kde mladí od „mrskacího“ pondělí dále navazovali vtahy.
Velikonoce jsou svátky jara, přivítejte je proto krásnou velikonoční výzdobou
V našem květinářství nabízíme široký výběr velikonoční výzdoby, ať už se jedná o velikonoční věnce, nebo krásně zdobené mísy. Přivítejte jaro a udělejte radost svým nejbližším krásnou velikonoční dekorací!
Velikonoce jsou nejdůležitějším křesťanským svátkem, oslavou z mrtvých vstání Ježíše Krista. Nejdůležitější jsou o Velikonocích tři dny, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, kdy je postní doba. Neděle zmrtvýchvstání připadá na první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti, na březen či duben.
Oslavy velikonoc
Lidé odnepaměti měli Velikonoce spjaté s příchodem jara, kdy se příroda probouzí a vše začíná kvést. Lidové zvyky se liší podle kraje.
K Velikonocům neodmyslitelně patří vajíčka a jejich zdobení. Vajíčka jsou symbolem nového života, plodnosti, úrodnosti a vzkříšení (protože obsahuje zárodek života), životní sílu, nesmrtelnost, narození, slunce, návrat jara, bezpečí (díky skořápce) a zárodečného chaosu ze kterého vznikl svět.
Pomlázka
nezapomeňte na nejdůležitější symbol Velikonoc, pomlázku! V našem obchodě nabízíme mnoho pomlázek různých velikostí. A co je její tradicí? Chlapci a chlapi na velikonoční pondělí chodí na koledu a všem děvčatům šlehají pozadí, aby naplnily dívky zdravím po celý nadcházející rok.
Panenskou pomlázkou, tou ještě neozdobeno u pentlemi, se budí děvčata v domě. Proutí je ještě zdravé a výhonky svěží. Pentle nemají jen ozdobný účel, ale také ochranný a oslavný. Se šleháním zelené výhonky opadávají, šlehání se stává palčivějším a bolavějším. Pentličky údery brzdí.
S první koledou dostávají chlapci výslužku a první pentli. Dříve, si koledníci po poledni pentle porovnávali a chlubili se jejím počtem. Získávané pentle buď zůstávaly chlapcům na památku, nebo jejich sestrám na další rok, nebo je mládenci vracely dívkám na zábavách.
Pentle nemají jen ozdobný účel, ale také ochranný a oslavný. Se šleháním zelené výhonky opadávají, šlehání se stává palčivějším a bolavějším. Pentličky údery brzdí.
Adventní věnec je symbolika a pomůcka pro odpočítávání čtyř týdnů adventu, tedy doba, než přijdou Vánoce. Našim zákazníkům nabízíme mnoho adventních věnců nejrůznějších tvarů, barev a materiálů!
Historie tradičního adventního věnce
V první polovině devatenáctého století Johann Wichern v Hamburku založil tradici zapalování svíček jako počítání času zbývajícího do Vánoc. Pro chudé děti, kterým založil školu, v roce 1836 vyrobil dřevěný věnec, na něm bylo umístěných 19malých červených a 4 velké bílé svíčky. Dnes používáme jen čtyři svíčky, umístěné křížem tak, aby symbolizovaly kříž Kristova požehnání do čtyř světových stran. Každá ze svíček pak symbolizuje adventní týden a jejich světlo je symbolem Krista.
Věnec by měl být vyroben ze stálezelených rostlin, které jsou symbolikou samotného života. Ozdoben by měl být ve fialových barvách, protože fialová symbolizuje pokání.
Moderní adventní věnec
V dnešní době se adventní věnce dělají z mnoha barev a nespočet tvarů. Nejoblíbenější barvou adventního věnce je bílá, červená, zlatá a růžová. Nejčastěji volíme barvu shodnou s vánoční výzdobou domácnosti, nebo barvou vánočního stromečku.
Barevnost a počet svíček je spjata s použitím a smyslem věnce, stejně tak, jako tvar. Kruhový věnec představuje věčnost a jednotu. V dřívějších dobách lidé dávali věnce za okna, aby bludičkám, skřítkům a bílým paním ukázaly světlo k jejich obydlí. Tyto postavičky totiž chodily za nejtmavších nocí, které jsou právě v prosinci a do domu přinesly spolu s návštěvou velkou úrodu. Vonící jedlové věnce navíc sloužili přátelským lesním duchům jako útočiště a věnce ze slámy zdobené zlatými stuhami měly přinést požehnání a odhánět zlé duchy.
Svíčky a jejich barvy
Na adventním věnci může být i jiný počet svíček, například tři, pět a více, podle tradic a náboženského vyznání. Jsou použity i různé barvy svíček, kromě nejčastějších fialových či červených se používají tři fialové svíčky a jedna růžová. Ve středu věnce může být další, bílá svíčka. Ta představuje Pannu Marii.
Vánoční stromeček je největším symbolem Vánoc. Má takovou moc, že očaruje i ty největší pragmatiky! Jeho zdobení si užívají nejen děti, ale i dospělí, kteří zavzpomínají na doby svého dětství. Kouzlo vánočního stromečku je opravdu mocné…
Vánoční stromeček a jeho historie
Vánoční stromeček je převzat z pohanské tradice. Tam je spojován s rituálem zimního slunovratu, kdy se používaly stálezelené větve jehličnatých stromů pro tehdejší výzdobu. Tradice vánočního stromečku spadá až do osmnáctého století, některé báje tradují, že už to mohlo být koncem šestnáctého století. První zmínka o zdobení stromu sahá do Štrasburku. Byla to jedle, zdobená cukrovinkami a loutkami.
Stromečky měly v dávných dobách ochranitelskou funkci. Ozdobené větvičky rozdávali i koledníci, kteří chodili od domu k domu. Zdobený stromeček se také zavěšoval nad štědrovečerní stůl, ale špičkou dolů. Stromeček, jako ho známe nyní, se tradičně začal zdobit v nejdříve německých městech, poté přišla tato tradice i na venkov.
Nejvyšší vánoční strom
ve Styx Valley v Tasmánii mají nejvyšší vánoční stromeček. Je starý několik staletí a měří 84m. Aby nedošlo k jeho poražení kvůli těžbě dřeva, Japonští, Australští a Kanadští aktivisté jej chránili tak, že se stal na čas jejich domovem. V roce 2003 ho vánočně ozdobili více jak třemi tisíci vánočními světly.
Vánoční stromeček v Čechách
Stromeček u nás nemá dlouhou tradici. Poprvé byl postaven na libeňském zámečku pražským ředitelem Stavovského divadla Janem Liebichem, který jej nechal postavit pro své přátele v roce 1812. Tento zvyk se začal později prosazovat v pražských měšťanských rodinách v 19 století.
Na vánočních trzích se později začaly prodávat umělé stromečky dovážené z Německa, vyřezané z kartou nebo tenkých prkének. Nebyl o ně tehdy příliš velký zájem, lidé dávali přednost raději živým jedlím, smrčkům nebo májky zdobené perníkem, sladkým pečivem, sušeným ovocem, ořechy nebo rozinkami. V roce 1860 se poprvé na vánočním stromečku v Čechách rozsvítili lojové svíčky. Do první světové války se na českém venkově zdobila jen jedlová nebo smrková větev.